Ražba mincí, jak ji známe dnes, neexistovala ve starém Egyptě. Starověcí Egypťané používali systém směnného obchodu založeného na váze a hodnotě zboží, nikoli na mincích.
V Egyptě se používalo několik typů platidla. Nejstaršími zaznamenanými formami platidel byly výměnné obchodní zboží, jako například dobytek, obilí, textilie nebo zemědělské produkty. Tento systém se nazývá naturální hospodářství.
Postupně se začaly používat i různé druhy měrných jednotek, jako například kámen, který byl používán pro vážení a směnu zboží. Egyptské obchodní jednotky zahrnovaly také menší jednotky jako deben (váha asi 91 gramů) a šat (váha asi 7 gramů).
V období Nové říše (1539–1075 př. n. l.) se začaly objevovat kovové destičky, které sloužily jako platidlo. Tyto destičky byly zhotoveny ze zlata nebo stříbra a měly obvykle váhu odpovídající určitému množství zlata nebo stříbra. Byly využívány při obchodování a pro výplatu dělníkům při státních projektech, jako například při stavbě pyramid.
Je důležité poznamenat, že tato platidla nebyla mincemi v pravém slova smyslu. Mince, jako kompaktní kovové diskové platidlo s hodnotou raženou na ní, se ve starém Egyptě nepoužívaly. Ražba mincí jako systematický proces, kdy se vytváří identické kovové mince s jednotným vzorem a hodnotou, se objevila až mnohem později v historii, převážně v antickém Řecku a Římské říši.