Představte si, že byste investovali 1 dolar či ekvivalentní jednotku energie a získali – řekněme – 100 dolarů či 100 jednotek užitečné energie. V dobách rané industrializace či při prvních velkých ložiscích ropy či uhlí bylo něco takového (nebo na tuto úroveň blížící) realistické. Dnes už je to spíše „1 → 10“ nebo dokonce menší poměr.
Proč? Protože jsme vydolovali „nejlepší“ zdroje, složitost společnosti roste, a návratnost investic i energií klesá. Tento článek se zaměřuje na dvě provázané linie:

• metodu EROI (Energy Return on Investment) – kolik energie získáme za jednotku energie investovanou,
  
• teorii Joseph Tainter o „rozpadu složitých společností“ – tedy proč civilizace, které dosáhnou určité úrovně složitosti, čelí klesajícím výnosům. (Niskanen Center)
  

Dále přidáme historické příklady (např. Římská říše) a tabulky, které pomohou laickému čtenáři i pokročilejšímu.

Princip klesající návratnosti – EROI

Co je EROI?

Metoda měří:

**EROI = (energie získaná) ÷ (energie investovaná)** (Wikipedia)
Když je EROI např. 50:1, znamená to, že za 1 jednotku energie investované získáme 50 jednotek užitečné energie. Když spadne poměr na 2‑3:1, znamená to, že většinou „všechno musíme dát jen do získávání energie“ – pro „jerný přebytek“, který by šel na vědu, infrastrukturu, kulturu, zbývá jen málo.

Proč klesá EROI?

• snadno dostupné zdroje jsou vyčerpané → zbývají obtížnější ložiska (hlubinné, arktické, břidlicové)
  
• technologie těžby a rekultivace jsou nákladnější → vyšší investice
  
• složitost infrastruktury roste → vyšší „režie“
  
• pokud EROI klesá, klesá reálný „přebytek energie“, který může pohánět růst společnosti. (JPT)
  

Tabulka – orientační hodnoty EROI některých zdrojů

Zdroj energie	Vrcholový odhad (v historii)	Současný či moderní odhad*	Poznámka
Ropa (konvenční)	~ 100:1 (ve 30. letech USA) (ResearchGate)	~ 10‑30:1 (různé odhady) (JPT)	Čím hlubší/vzdálenější ložiska, tím horší poměr
Uhlí	~ 80‑100:1 (některé starší odhady) (world-nuclear.org)	Méně – podle lokality	Kvalita ložiska, přístup, doprava hrají roli
Solární (PV)	Dříve velmi nízké (~2‑5:1) (pubs.rsc.org)	Moderní odhady ~ 5‑20:1 podle lokality a technologie (MDPI)	Stále rostoucí efektivita, ale základní investice → návrat delší čas
Biopaliva / ethanol	~ 1–3:1 či dokonce <1:1 (greentechmedia.com)	Pod hranicí, kde je reálný „přebytek“ nízký	Velká kritika efektivity pro společnost

* Upozornění: Čísla jsou orientační, záleží velmi na místě, technologii, systému kalkulace. (ResearchGate)

Grafické znázornění

(Tyto grafy pomáhají vizuálně pochopit, jak EROI u některých zdrojů s časem klesá.)

Důležitá upozornění

• EROI není jediný ukazatel – nezohledňuje např. sociální, environmentální či finanční náklady. (greentechmedia.com)
  
• Srovnávání napříč zdroji a časem je komplikované: různé studie používají odlišné hranice („system boundary“) pro výpočet. (ResearchGate)
  
• I když EROI zůstává vyšší než např. 10:1, může být pro společnost dostatečný „přebytek“, ale čím nižší, tím menší prostor pro růst, inovace a složitost.
  

Historická perspektiva civilizací a složitost

Teorie Taintera

Joseph Tainter ve své knize The Collapse of Complex Societies uvádí, že:

„Poté, co společnost investuje stále více do řešení problémů (složitost, byrokracie, technika), nastává bod, kdy zisk z každé další jednotky investice klesá. Náklady rostou, přínosy klesají – a pokud neexistuje nový zdroj nebo inovace, může dojít k rozpadu.“ (Schumacher Center for a New Economics)

Jeho logiku je možné popsat takto:

1. Společnost získá velký „výnos“ z nového zdroje (např. dobývání ložiska, otrocká síla, obilí, ropa)
   
2. Roste složitost: armáda, správa, infrastruktura, specializace
   
3. Návratnost na další jednotku investice se snižuje (klesají „marginal returns“)
   
4. Pokud systém nemá pořádný „nový“ zdroj či technologii růstu, složitost se stává nákladem – společnost stagnuje či se zhroutí. (Niskanen Center)
   

Historické příklady

Civilizace	Zdroj / energie růstu	Významné „zisky“	Znaky klesající návratnosti/slabosti
Římská říše	Otroci, obilí z podrobených území, rozvod římské silnice	Rychlá expanze, vysoké bohatství	Zvyšující se daňová zátěž (správa, armáda), těžba nových území klesala
Mayové	Zemědělství, tropické lesy, rostoucí města	Kulturní špička, stavby	Vyčerpání půdy, deforestace, politické výzvy
Evropa 19.–20. století	Uhlí, ropa, průmysl	Velký růst produktivity, urbanizace	Těžba hlubších ložisek, rostoucí náklady, environmentální tlaky
Současná globální civilizace	Fosilní paliva, elektrifikace, digitální infrastruktura	Obrovské bohatství, technologie	Pokles EROI u fosilních paliv, rostoucí složitost systému, dluh

Proč Vám to pomůže ?

Historické příklady pomáhají pochopit, že nejde jen o ekonomii či techniku, ale o dynamiku systému: energie → práce → správa → složitost → udržitelnost. Navíc ukazují, že vzor se opakuje: vysoký výnos → rostoucí složitost → klesající návratnost → případně krize.

Důsledky pro dnešní dobu

Co to znamená pro nás

• Když EROI u hlavních energetických zdrojů klesá, znamená to, že méně energie je přebytečné pro inovaci, technologii, infrastrukturu – více energie se musí investovat samotnému získávání energie.
  
• Složitost (finanční systémy, státy, korporace, infrastruktura, digitální sítě) roste dál → vyžaduje více „režijní“ energie a zdrojů. Podle Taintera pokud složitost roste a přínosy klesají, riziko je vyšší.
  
• Neznamená to nutně „nezprostředkovatelný rozpad“, ale vyžaduje to adaptaci – efektivnější využití zdrojů, nové technologie s vyšší návratností, lokalizace, snižování nadbytečné složitosti.
  
• Pokud tento trend ignorujeme, může dojít k tomu, že systém bude méně odolný vůči šokům (např. energetickým, ekologickým, geopolitickým).
  

Co činit

• Investovat do vysoce efektivních technologií s dobrým poměrem přínosu k investici – nejen finančním, ale i energetickým/surovinovým.
  
• Zvažovat redukování složitosti tam, kde je nadbytečná – např. v byrokracii, redundantních strukturách, dlouhých dodavatelských řetězcích.
  
• Diverzifikovat zdroje energie, surovin i trhů – protože pokud hlavní zdroj klesá v návratnosti, závislost je riziková.
  
• Vzdělávat v této problematice široce – protože počet lidí pracujících „na získávání energie“ roste, a počet lidí, kteří mají kapacitu vyvíjet inovace, se může snižovat, pokud „energetický přebytek“ klesá.
  

Pro laika:
Kdysi bylo možné z jedné jednotky investice nebo energie získat třeba 50× nebo více jednotek. Dnes už takové poměry nejsou běžné. Proto naše civilizace „není na začátku“, ale spíše na vrcholu. Abychom udrželi životní úroveň, musíme být chytřejší v tom, jak využíváme energii a zdroje.

Pro pokročilejšího:

• Ukazatel EROI nabízí fyzikálně‑energetickou perspektivu návratnosti investic, která doplňuje čistě finanční ukazatele. (Wikipedia)
  
• Tainterova teorie o „klesajících marginálních výnosech složitosti“ je relevantním rámcem pro pochopení dlouhodobých cyklů civilizací. (PMC)
  
• Empirické studie naznačují, že u fosilních paliv se EROI v moderní době nachází často v pásmu ~6:1 nebo méně v konečné fázi („useful‑stage“) – což je mnohem méně, než bývalo dříve. (Nature)
  
• Praktický důsledek: pokud investice do získávání zdrojů energie nabývá stále většího podílu celkové práce/skladby ekonomiky, pak méně energie zbývá na inovaci, růst a stabilitu.
  

Historie ukazuje, že civilizace mohou růst rychle, když mají přístup k vysokým návratnostem – a také že problém nastává ve chvíli, kdy tyto návratnosti klesají, ale složitost stále roste. Udržet dnešní civilizační úroveň bude vyžadovat nové zdroje (ne nutně jen energetické, ale i technické/infrastrukturní), vyšší efektivitu a možná i zmenšení či reorganizaci složitosti.
Pokud tento posun neproběhne, hrozí, že model založený na vysoké návratnosti „zdroj → růst → složitost“ bude méně funkční.