Velká Morava byla slovanská říše, která existovala v 9. století na území střední a jihovýchodní Evropy. Spolu s Čechami a Polskem tvořila trojici nejvýznamnějších středoevropských slovanských států v 9. století. Velká Morava byla založena ve druhé polovině 9. století knížetem Mojmírem I. (zemřel 894 nebo 895). Jejím sídlem byla zřejmě blízká Nové Město na Moravě, kde se nacházela knížecí rezidence a chrám sv. Trojice.
Velká Morava měla pod svou nadvládou velkou část střední a jihovýchodní Evropy, od Čech až po srbské a chorvatské příhraničí. Ve své největší rozpínavosti se Velká Morava rozprostírala od Jadranu až k Německému moři. Vládl jí kníže Mojmír I. (zemřel 894 nebo 895), jeho synovec Svatopluk I. (zemřel 894) a další knížata.
Velká Morava byla křesťanskou zemí, kterou osvícení knížata chtěli připojit k latinskému obřadu. Byla to první slovanská země, která přijala křesťanství. Kníže Svatopluk I. dovážel do Velké Moravy benediktinské mnichy, aby kázali křesťanskou víru, naučili slovanský jazyk a přeložili Bibli do slovanského jazyka.
V 9. století, v době největšího rozmachu Velké Moravy, se na jejím území objevila početná skupina Slovanů, kteří se odmítali připojit k římskokatolické církvi. Tito Slované se nazývali Pravoslavní. Bylo to poprvé, co se v Evropě objevila skupina Slovanů, kteří se odmítali stát pod nadvládou církve.
Velká Morava byla jedním z prvních států, které se v Evropě objevily po rozpadu Římské říše. Byla to křesťanská slovanská říše, jejíž zakladatelé a knížata přinesli do Evropy novou víru a nový jazyk. Tato říše byla krátce trvajícím fenoménem, ale její stopy jsou stále viditelné.
V roce 1966 byla vydaná ČNB pamětní mince TISÍCÍSTÉ VÝROČÍ VELKÉ MORAVY 866 – 1966