František Palacký byl český historik, spisovatel, básník a politik, jehož dílo je jedním z nejvýznamnějších pramenů, na kterých je postavena česká národní identity. Narodil se v roce 1798 v Hodoníně jako syn českého evangelického faráře. Studoval na univerzitě v Praze, kde se stal členem restauračního hnutí, které se snažilo obnovit českou národní hrdost a národních myšlenek.
Palackýho popisuje jako vysoce inteligentního a vícejazyčného intelektuála. Nejen, že ovládal češtinu, němčinu a latinu, ale také uměl italsky, francouzsky a ruštinu. Ve svém životě se obklopil spoustou knih a často navštěvoval knihovny a muzea.
Palacký byl hlavní postavou v českém národním obrození. Jeho dílo mělo za cíl obnovit národní hrdost a jazykovou a kulturní jednotu Čechů a Moravanů, která byla po mnoho let odtržena okupací cizích mocností. Palacký se také zasloužil o národní obrození v Rakousku. Když byl v roce 1848 jmenován profesorem historie na univerzitě v Praze, vyučoval a publikoval díla o české historii, která pomohla obnovit národní povědomí o českých dějinách.
V posledních letech svého života se Palacký zasadil o vznik Českého muzea a stal se jeho prvním ředitelem. František Palacký zemřel v roce 1876 ve věku 78 let. Jeho pozůstalostí byl rozsáhlý archiv dokumentů, které se staly základem pro mnoho dalších českých historických prací.
ČNB v roce 1998 vydala stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč František Palacký k 200. výročí narození. Mince byla ražena Českou mincovnou.